Předkladatelka si stěžuje na nesprávné uplatňování směrnice 2003/88/ES o úpravě pracovní doby v Itálii, konkrétně v nemocnicích a na zdravotních střediscích. Tato směrnice mimo jiné stanoví, že by pracovní doba neměla překročit 48 hodin týdně a že mezi směnami by měla být doba odpočinku v délce 11 hodin. Předkladatelka si také stěžuje na zákon č. 161 z roku 2014, jímž Itálie provedla transpozici výše uvedené evropské směrnice do italského práva, s následným ukončením řízení o nesplnění povinnosti č. 2011/4185. Předkladatelka poukazuje na to, že nedostatek odpočinku zvyšuje pravděpodobnost omylu ze strany zdravotnického pracovníka, se zjevným rizikem pro služby péče poskytované občanům. Předkladatelka zdůrazňuje, že je naléhavé okamžitě jednat, a vyzývá k zahájení nového řízení o nesplnění povinnosti proti Itálii s cílem zajistit zdraví občanů, v souladu s regulačními povinnostmi stanovenými na úrovni EU.