Ve věci práv osob s „neurčeným občanstvím“ v Estonsku 

Předkladatel(ka) vyjadřuje obavy ohledně situace osob s „neurčeným občanstvím“ v Estonsku, jichž je 7 % estonské populace. Předkladatel(ka) uvádí, že navzdory skutečnosti, že mnozí z nich žijí v Estonsku již řadu let, nebo se tam narodili, nemají stejná práva jako estonští občané nebo občané Evropské unie. Podle předkladatele/předkladatelky občané EU, kteří do Estonska přicházejí, mají větší práva a svobody než zahraniční rezidenti, kteří tam žijí. Předkladatel(ka) uvádí, že článek 49 SFEU, kterým se zavádí svoboda usazování, je omezen na státní příslušníky EU, a zahraniční rezidenti, kteří založí společnost, se nemohou v EU svobodně pohybovat. Zahraniční rezidenti nejsou zahrnuti do zásady vzájemnosti na základě rámcové dohody o vízech a mohou cestovat pouze do 15 zemí mimo schengenský prostor. Zahraniční rezidenti údajně také nemohou uplatňovat práva stanovená nařízením Brusel IIa, které řeší spory týkající se věcí manželských. Předkladatel(ka) vznáší námitky proti právní situaci změněné zrušením prohlášení č. 2 o státní příslušnosti, které již není připojeno ke stávajícím Smlouvám o EU. Předkladatel(ka) žádá Petiční výbor, aby přezkoumal situaci „osob s neurčeným občanstvím“ neboli takzvaných „zahraničních rezidentů“.