Ve věci údajně nesprávného provedení směrnice Rady 2003/109/ES, pokud jde o polský zákon o cizincích 

Předkladatel poukazuje na to, že ustanovení polského zákona o cizincích ze dne 12. prosince 2013 jsou údajně neslučitelná se směrnicí Rady 2003/109/ES a zejména s jejím 5., 6., 10. a 11. bodem odůvodnění ohledně právního postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, a čl. 5 odst. 2. Podle předkladatele je z organizačních důvodů příliš obtížné, nebo dokonce nemožné splnit požadavky na úřední potvrzení znalosti polského jazyka za účelem získání povolení k dlouhodobému pobytu v EU: data zkoušek jsou příliš zřídkavá a zkoušky se provádějí pouze v malém počtu středisek v Polsku s omezeným počtem míst. Kromě toho se domnívá, že otázka povinné a úředně potvrzené znalosti polského jazyka se jeví být v rozporu s ustanovením čl. 5 odst. 2 směrnice ohledně splnění podmínek integrace.