Který předkládá Pier Paolo Volpe (italské státní příslušnosti) společně s dalšími třemi předkladateli ve věci diskrečních pravomocí dozorčí komise s ohledem na uplatňování právních předpisů EU členskými státy (články 17 a 258 SFEU) 

Předkladatel petice odkazuje na pravomoc svěřenou Komisi na základě Smlouvy o EU (čl. 17 odst. 1), která „pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie“ a která vykonává úlohu „strážkyně Smluv“. Stěžuje si, že toto ustanovení dává Komisi široký prostor pro zvážení, zda zahájí či nezahájí, případně kdy, řízení pro nesplnění povinnosti vůči členskému státu, který neplní své povinnosti (články 258 a 260 SFEU). Jako důkaz cituje výňatky ze sdělení Komise ze dne 19. ledna 2017 s názvem „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“(C(18)02). V bodě 3 Komise podmiňuje uplatňování této diskreční pravomoci definicí strategických priorit (a cituje rozsudky Soudního dvora včetně rozsudku ze dne 14. září 1998 ve věci T-571/93, kde je zdůrazněna skutečnost, že občané neuspějí v žalobě vůči Komisi, pokud Komise odmítne zahájit řízení o nesplnění povinnosti. V bodě 8 přílohy tohoto sdělení se Komise zmiňuje o lhůtě jednoho roku pro posouzení stížností občanů, avšak zdůrazňuje, že tato lhůta není definitivní. Předkladatel se rovněž odvolává na závěry (rozhodnutí ze dne 14. září 2017) strategického šetření evropského veřejného ochránce práv, pokud jde o harmonogram a transparentnost řízení o nesplnění povinnosti. Ochránce práv uznává, že výše uvedené sdělení je pozitivním signálem toho, že si je Komise problému vědoma a hodlá jej řešit, a formuluje osm doporučení s cílem dosáhnout v této oblasti hmatatelnějšího pokroku. Na závěr předkladatel žádá Parlament, aby se do této záležitosti vložil a přijal příslušné legislativní akty s cílem zúžit široký prostor pro zvážení, který má Komise k dispozici, pokud jde o výkon kontrolních pravomocí členských států, přičemž zdůrazňuje její institucionální úlohu strážkyně Smluv.