Ve věci bezodkladné revize nařízení (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech 

Předkladatel je toho názoru, že nařízení (EU) č. 1215/2012 ponechává právní mezeru v oblasti ustanovení, která určují místní soudní příslušnost, což je v rozporu s jinak vysokými standardy v oblasti ochrany spotřebitelů EU. Předkladatel se domnívá, že rozhodnutí ve věci místní soudní příslušnosti by měla být vždy ve prospěch spotřebitele, nikoli podnikatelského subjektu. Podle předkladatele k tomu ovšem podle současného právního rámce dochází málokdy. Předkladatel odkazuje na rozhodnutí německého nejvyššího soudu z roku 2017, které dle jeho názoru přináší příznivější výklad pro spotřebitele v oblasti příslušných ustanovení nařízení, která by měla být jednotně uplatňována na celém území EU. Předkladatel vysvětluje, že jeho názor vyplývá z jeho nedávného sporu s rakouskou advokátní kanceláří, která zajistila místní příslušnost soudu ve věci sporu ohledně nezaplacených právních poplatků v Rakousku, přestože se předkladatel během poskytování těchto služeb nacházel v Německu.