Ιστορικό
Od ruského útoku na Ukrajinu prožívá Evropa přelomové období, a to jak v rámci EU, tak mimo ni. Nejen politika, ale také faktory v oblasti kultury, vzdělání a identity určují směr, kterým se bude Evropa v budoucnu vyvíjet. To, jaké události si v Evropě o prázdninách společně připomínáme, co se mladí lidé učí ve škole a zda jsme součástí EU jako politického společenství, či nikoli, má vliv na to, v jaké Evropě budeme v budoucnu žít. V tomto kole Evropského parlamentu se proto chceme podívat na tři otázky, které mohou Evropu kulturně i politicky sblížit.
Μερικές ερωτήσεις
1. Měl by se zavést společný evropský státní svátek, který by připomínal společnou evropskou historii a hodnoty?
Ιστορικό: Státní svátky hrají důležitou roli v kultuře vzpomínání a utvářejí naši národní identitu i kulturní sebeobraz. Připomínají nám klíčové okamžiky historie (např. svátky připomínající konec války), uctívají roli společenských skupin (např. Mezinárodní den žen) nebo mají náboženské konotace (např. Velikonoce). Svátky jsou příležitostí k setkání s rodinou a přáteli, ale také k pocitu sounáležitosti a posilování sociální soudržnosti.
Dodnes neexistuje žádný svátek k poctė evropséeho mírovėho projektu nebo společné evropské dějiny. Měl by existovat společný evropský státní svátek, který by připomínal společnou evropskou historii a hodnoty? Pojďme diskutovat.
Υπέρ
Státní svátky dodávají kultuře vzpomínek pravidelnost a závazek.
Může budovat evropskou identitu a vyvolávat pocity sounáležitosti a pospolitosti.
Lidé by tak měli další příležitost navštívit přátele a rodinu, a to i přes hranice.
Κατά
Celoevropská dovolená stírá regionální rozdíly a dlouhodobě oslabuje národní identitu.
Neexistuje příležitost nebo historická událost, která by skutečně spojovala mnoho států Evropy.
Evropský státní svátek by měl pouze reprezentativní charakter a nevedl by k pocitu sounáležitosti zdola nahoru.
2. Měla by výuka dějepisu v evropských školách poskytovat více společného evropského obsahu a jít nad rámec ústních tradic?
Ιστορικό: Výuka dějepisu ve škole hraje zásadní roli v tom, jak vnímáme svět. Utváří náš způsob chápání minulosti, přítomnosti a budoucnosti. V současné době se obsah a způsoby vyučování v hodinách dějepisu v Evropě v jednotlivých zemích značně liší. V některých případech se dokonce zdá, že dějepis je používán jako nástroj, který nás rozděluje, místo aby nás spojoval. Chceme diskutovat o tom, zda by jednotnější osnovy v hodinách dějepisu, které by se více zaměřovaly na evropskou perspektivu, mohly posílit evropskou jednotu a soudržnost. Měla by výuka dějepisu v evropských školách poskytovat více společného evropského obsahu a jít nad rámec národních vyprávění? Pojďme si o tom promluvit.
Υπέρ
Národní dějiny jsou vždy také evropskými dějinami. Obojí se musí vyučovat společně.
Shoda na určitém celoevropském konsensu, pokud jde o výuku dějepisu, může vytvořit pocit soudržnosti a mezinárodního porozumění.
Hlubší pochopení mnohotvárnosti historických interpretací by mohlo snížit vnímavost mladých lidí k nejasným výkladům minulosti, které se používají jako zbraň např. v politických debatách.
Κατά
Žáci mohou být zmateni a neschopni rozvíjet národní identitu, pokud se dějiny probírají spíše z evropské nebo globální perspektivy.
Společná vyprávění musí vznikat organicky a neměla by být uměle konstruována a zprostředkována.
Školská politika je v kompetenci národních států Evropy a neměla by být ovlivňována ani řízena z vyšší než národní úrovně.
3. Mělo by se urychlit rozšíření EU o země se statusem kandidátské země?
Ιστορικό: Evropa je z politického hlediska kontinentem rozděleným přinejmenším na dvě části: Existuje Evropa mimo EU a Evropa uvnitř EU. Pro hospodářský, sociální a politický rozvoj země hraje zásadní roli to, zda k tomuto svazku evropských států patří, ale také to, jak ji vnímají ostatní.
O rozšíření EU se diskutuje již řadu let. Státy západního Balkánu, Ukrajina, Gruzie nebo Moldavsko jsou právě teď kandidáty a na cestě do EU. Od války na Ukrajině se však diskuse o rozšíření EU dostala na novou úroveň. Členství v EU nenabízí pouze ekonomické či sociální výhody, ale hraje také důležitou roli z hlediska národní bezpečnosti. Chceme proto diskutovat: Mělo by se rozšíření EU o země se statusem kandidátské země urychlit?
Υπέρ
Urychlení procesu členství v EU pomáhá chránit evropské demokracie před vlivem silných autokratických států.
Členství otevírá nové hospodářské a kulturní příležitosti pro nové i staré členské státy.
Kladné rozhodnutí by ocenilo úsilí a pokrok, kterého kandidátské země dosáhly v uplynulých letech (např. v rámci tzv. berlínského procesu).
Κατά
Kritéria a požadavky na členství by měly být dodržovány a neměly by být z politických důvodů zmírňovány.
Urychlené rozšíření může vést k destabilizaci celé EU a jejích mechanismů fungování. Větší neznamená lepší.
Čím rozmanitější budou členské země EU, tím složitější bude politika EU.
Πηγές
- https://futureu.europa.eu/processes/Education/f/36/proposals/10466?locale=en
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Den_Evropy
- https://www.coe.int/en/web/history-teaching
- https://www.coe.int/en/web/history-teaching/an-electronic-e-book
- https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/joining-eu_cs
- https://ec.europa.eu/environment/enlarg/candidates.htm
Εντυπώσεις από τα κοινοβούλια
Αξιολόγηση
Evropa o úroveň výš: Potřebujeme hlubší kulturní a politickou integraci?
συναινεί 42
Απορρίψεις 1
Αποχές 8
1. Měl by se zavést společný evropský státní svátek, který by připomínal společnou evropskou historii a hodnoty?
Τα αποτελέσματα της ψηφοφορίας αποτελούνται από 373 καταχωρισμένα αποτελέσματα.
Τάση (διάμεσος)
Μέση τιμή
2. Měla by výuka dějepisu v evropských školách poskytovat více společného evropského obsahu a jít nad rámec ústních tradic?
Τα αποτελέσματα της ψηφοφορίας αποτελούνται από 359 καταχωρισμένα αποτελέσματα.
Τάση (διάμεσος)
Μέση τιμή
3. Mělo by se urychlit rozšíření EU o země se statusem kandidátské země?
Τα αποτελέσματα της ψηφοφορίας αποτελούνται από 356 καταχωρισμένα αποτελέσματα.
Τάση (διάμεσος)
Μέση τιμή