Kép a Parlamentről

Evropa o úroveň výš: Potřebujeme hlubší kulturní a politickou integraci?

51 véget ért találkozó
436 részt vesz

A Parlament zárva tart

Most vessen egy pillantást e Ház parlamentjének értékelt eredményeire és a megszólított parlamenti képviselők nyilatkozataira.

háttér

Od ruského útoku na Ukrajinu prožívá Evropa přelomové období, a to jak v rámci EU, tak mimo ni. Nejen politika, ale také faktory v oblasti kultury, vzdělání a identity určují směr, kterým se bude Evropa v budoucnu vyvíjet. To, jaké události si v Evropě o prázdninách společně připomínáme, co se mladí lidé učí ve škole a zda jsme součástí EU jako politického společenství, či nikoli, má vliv na to, v jaké Evropě budeme v budoucnu žít. V tomto kole Evropského parlamentu se proto chceme podívat na tři otázky, které mohou Evropu kulturně i politicky sblížit.

Részkérdések

1. Měl by se zavést společný evropský státní svátek, který by připomínal společnou evropskou historii a hodnoty?

Háttér: Státní svátky hrají důležitou roli v kultuře vzpomínání a utvářejí naši národní identitu i kulturní sebeobraz. Připomínají nám klíčové okamžiky historie (např. svátky připomínající konec války), uctívají roli společenských skupin (např. Mezinárodní den žen) nebo mají náboženské konotace (např. Velikonoce). Svátky jsou příležitostí k setkání s rodinou a přáteli, ale také k pocitu sounáležitosti a posilování sociální soudržnosti.
Dodnes neexistuje žádný svátek k poctė evropséeho mírovėho projektu nebo společné evropské dějiny. Měl by existovat společný evropský státní svátek, který by připomínal společnou evropskou historii a hodnoty? Pojďme diskutovat.

Pro érvek

Státní svátky dodávají kultuře vzpomínek pravidelnost a závazek.

Může budovat evropskou identitu a vyvolávat pocity sounáležitosti a pospolitosti.

Lidé by tak měli další příležitost navštívit přátele a rodinu, a to i přes hranice.

Kontra érvek

Celoevropská dovolená stírá regionální rozdíly a dlouhodobě oslabuje národní identitu.

Neexistuje příležitost nebo historická událost, která by skutečně spojovala mnoho států Evropy.

Evropský státní svátek by měl pouze reprezentativní charakter a nevedl by k pocitu sounáležitosti zdola nahoru.

2. Měla by výuka dějepisu v evropských školách poskytovat více společného evropského obsahu a jít nad rámec ústních tradic?

Háttér: Výuka dějepisu ve škole hraje zásadní roli v tom, jak vnímáme svět. Utváří náš způsob chápání minulosti, přítomnosti a budoucnosti. V současné době se obsah a způsoby vyučování v hodinách dějepisu v Evropě v jednotlivých zemích značně liší. V některých případech se dokonce zdá, že dějepis je používán jako nástroj, který nás rozděluje, místo aby nás spojoval. Chceme diskutovat o tom, zda by jednotnější osnovy v hodinách dějepisu, které by se více zaměřovaly na evropskou perspektivu, mohly posílit evropskou jednotu a soudržnost. Měla by výuka dějepisu v evropských školách poskytovat více společného evropského obsahu a jít nad rámec národních vyprávění? Pojďme si o tom promluvit.

Pro érvek

Národní dějiny jsou vždy také evropskými dějinami. Obojí se musí vyučovat společně.

Shoda na určitém celoevropském konsensu, pokud jde o výuku dějepisu, může vytvořit pocit soudržnosti a mezinárodního porozumění.

Hlubší pochopení mnohotvárnosti historických interpretací by mohlo snížit vnímavost mladých lidí k nejasným výkladům minulosti, které se používají jako zbraň např. v politických debatách.

Kontra érvek

Žáci mohou být zmateni a neschopni rozvíjet národní identitu, pokud se dějiny probírají spíše z evropské nebo globální perspektivy.

Společná vyprávění musí vznikat organicky a neměla by být uměle konstruována a zprostředkována.

Školská politika je v kompetenci národních států Evropy a neměla by být ovlivňována ani řízena z vyšší než národní úrovně.

3. Mělo by se urychlit rozšíření EU o země se statusem kandidátské země?

Háttér: Evropa je z politického hlediska kontinentem rozděleným přinejmenším na dvě části: Existuje Evropa mimo EU a Evropa uvnitř EU. Pro hospodářský, sociální a politický rozvoj země hraje zásadní roli to, zda k tomuto svazku evropských států patří, ale také to, jak ji vnímají ostatní.
O rozšíření EU se diskutuje již řadu let. Státy západního Balkánu, Ukrajina, Gruzie nebo Moldavsko jsou právě teď kandidáty a na cestě do EU. Od války na Ukrajině se však diskuse o rozšíření EU dostala na novou úroveň. Členství v EU nenabízí pouze ekonomické či sociální výhody, ale hraje také důležitou roli z hlediska národní bezpečnosti. Chceme proto diskutovat: Mělo by se rozšíření EU o země se statusem kandidátské země urychlit?

Pro érvek

Urychlení procesu členství v EU pomáhá chránit evropské demokracie před vlivem silných autokratických států.

Členství otevírá nové hospodářské a kulturní příležitosti pro nové i staré členské státy.

Kladné rozhodnutí by ocenilo úsilí a pokrok, kterého kandidátské země dosáhly v uplynulých letech (např. v rámci tzv. berlínského procesu).

Kontra érvek

Kritéria a požadavky na členství by měly být dodržovány a neměly by být z politických důvodů zmírňovány.

Urychlené rozšíření může vést k destabilizaci celé EU a jejích mechanismů fungování. Větší neznamená lepší.

Čím rozmanitější budou členské země EU, tím složitější bude politika EU.

Benyomások a ház parlamentjeiről

Kiértékelni

Evropa o úroveň výš: Potřebujeme hlubší kulturní a politickou integraci?

51 Treffen

Hozzájárulások 42

Elutasítások 1

Tartózkodások 8


1. Měl by se zavést společný evropský státní svátek, který by připomínal společnou evropskou historii a hodnoty?

A szavazás eredménye 373 bevitt eredményből áll.

Trend (medián)

7

Átlagos

6.7

2. Měla by výuka dějepisu v evropských školách poskytovat více společného evropského obsahu a jít nad rámec ústních tradic?

A szavazás eredménye 359 bevitt eredményből áll.

Trend (medián)

8

Átlagos

7.3

3. Mělo by se urychlit rozšíření EU o země se statusem kandidátské země?

A szavazás eredménye 356 bevitt eredményből áll.

Trend (medián)

4

Átlagos

4.6

Segítsen a polgári részvétel erősítésében. Szeretnénk, hogy petíciója figyelmet kapjon és független maradjon.

Adományozzon most