Voting question
Má EU být schopna vyvíjet v časech globálních výzev větší míru odporu?
9. kolo Evropských domácích parlamentů proto využijeme, abychom se společně podívali na téma „Evropská odolnost“ a nabízíme možnost popřemýšlet: Má EU být schopna vyvíjet v časech globálních výzev větší míru odporu?
background
Vážení zúčastnění, srdečně Vás vítáme v Evropských domácích parlamentech. Těší nás, že jste tu. 2024 je výjimečným rokem, Evropa volí nový parlament. Tyto volby budou, podobně jako v roce 2019, velmi směrodatnými volbami a budou hrát velikou roli i pro demokracii v celé Evropské unii. A tudíž ani nás neminou tyto otázky: klimatická změna, války, migrace, nedostatek kvalifikovaných pracovníků, inflace… od pozitivních zpráv jsme si skoro už odvykli. Namísto toho roste frustrace občanů. Nacházíme se v „polykrizi“: Evropou se šíří starost a bezmoc, mnoho lidí je zklamáno politikou a kritizují ji. Okolo 51 procent občanů EU je nespokojeno se stavem demokracie a přes 40 procent z nich nevkládá důvěru do institucí EU. Celých 64 procent obyvatelstva východního Německa nedůvěřuje EU, což je vůbec největší podíl ze všech zemí Evropské unie. Evropská demokracie se nachází pod masivním tlakem: mezitím co zvenku autoritativní síly Ruska a Číny podrobují zkoušce evropské svobodné a demokratické společnosti, musí EU ve svém nitru bojovat s rostoucí polarizací, skepsí vůči demokracii, národnostními egoismy a pocitu odcizení občanů od svých političek a politiků. Ale z krizí si lze i něco odnést, načerpat z nich silné stránky a společně o něco vyrůst. 9. kolo Evropských domácích parlamentů proto využijeme, abychom se společně podívali na téma „Evropská odolnost“ a nabízíme možnost popřemýšlet: Má EU být schopna vyvíjet v časech globálních výzev větší míru odporu? Rádi bychom Vás pozvali k diskusi a společnému hovoru na tři důležité otázky spojené s evropskou schopností odporu. Nejprve budete podobně jako v parlamentu diskutovat o jednotlivých otázkách mezi sebou a k tomu budete následně mít možnost individuálně hlasovat. Z toho rezultující výsledky budou společně s rezultáty mnohačetných Evropských domácích parlamentů, které budou probíhat souběžně v různých zemích Evropy, zahrnuty a vyhodnoceny do celoevropské statistiky hlasování, jejíž výsledky budou poté diskutovány s političkami a politiky EU. Přejeme Vám radost z přemýšlení, zapojení do diskuse a hlasování. Plni napětí čekáme na Váš příspěvek k budoucnosti evropské demokracie.
Partial questions
1. Měla by EU investovat do své obranyschopnosti v takové míře, aby byla schopna ve vojenských konfliktech jednat samostatně?
Background: Nejen válka na Ukrajině, ale i konflikt na Blízkém východě nám spolu s mnoha dalšími světovými krizemi ukazují, že mír není samozřejmostí. V globálním srovnání se ukazuje, že státy EU sice do obrany investují mnoho peněz, v případě nouze by však kapacita jejich obrany byla nízká. Vojenská podpora skrze USA je zatím pro EU a pro Ukrajinu nepostradatelná. S blížícími se prezidentskými volbami v Americe ke konci roku však vidíme, že další podpora není jistá, tudíž nám hrozí situace, ve které obranná a vojenská schopnost svobodné Evropy jednat není zaručena a mezinárodní pořádek, jakožto i všechny evropské státy nejsou plně zabezpečeny.
Pros
Pravděpodobnost, že USA nebudou ochotny se vojensky postavit za evropské země a budou postupně rušit svůj vojenský obranný deštník, se výrazně zvýšila.
Nezávislá schopnost vojensky jednat je předpokladem k tomu, aby se na EU přestalo pohlížet skrze prsty a začala být vnímána jako globální a robustní aktér, který se nenechá autokraty vydírat.
Spojení zemí EU se prohloubí, což povede k zesílení evropské identity a bude přínosem pro evropské společenství. Také pravděpodobnost míru vně Evropy vzroste.
Cons
Do teď úspěšné rozdělení rolí EU (Soft-Power) a NATO (Hard-Power) bude zahozeno, převezme-li EU podobné úkoly jako NATO, což by mohlo vést ke konfliktům v rámci zodpovědností a potenciálně i k rozepřím s mezinárodními partnery.
Potřeba zbrojení zvyšuje pokušení konflikty urychleně vyřešit ozbrojeným násilím a zeslabuje úsilí po nemilitaristických cestách k zajištění míru.
Potřebné dodatečné výdaje za armádu vedou k poškození sociálních struktur společenských zemí. Masivní růst výdajů povede k dodatečnému zvýšení zadlužení.
2. Měla by v EU být zavedena povinná služba (např. obrana, sociální služby, ochrana životního prostředí), která by mohla být prováděna ve všech společenských státech?
Background: Dobrovolný rok, ať už sociální nebo ekologický, anebo práce v dobrovolnictví, tvoří důležitou část života mnoha mladých lidí, aby na příklad po dokončení školy nastřádali důležité zkušenosti pro celý svůj život. Mnoho z nich chce společensky přispět i v zahraničí, aby krok po kroku dále rozvíjeli svou osobnost. Doposud však tato služba není povinná. Mnoho absolventů míří hned po dokončení školy k dalšímu studiu či jinému vzdělání a liší se i podmínky a předpoklady dobrovolného roku v rámci EU. Několik zemí má státem podporované programy, zatímco jiné jsou prováděny obecně prospěšnými nebo nevládními organizacemi.
Pros
Společenská pospolitost a evropská identita by byly zesíleny skrze to, že mladí lidé poznají jiné státy EU a potkají Evropanky a Evropany z rozlišných sociálních vrstev a různých národností.
Mohl by být zesílen osobnostní rozvoj mladých, kteří by si současně navykli sociální angažovanosti. Mimo to nasbírají důležité zkušenosti pro jejich kariérní orientaci.
Povinná služba může být absolvována v mnoha oblastech a může přesáhnout rámec a vyústit v sociální dobrovolnictví. Individuální schopnosti a přání mohou být jednoznačněji zrealizovány a může na ně zřetelněji být brán dohled.
Cons
Dosud nevybudovaný administrativní aparát, finanční a organizační náklady (infrastruktura, platy, organizace, národní služby atd.) zvyšují pro EU nebezpečí přidané byrokracie a dodatečných nákladů.
Bude omezena osobní svoboda při samostatném plánování vlastního života. Mimo to je potřeba počítat se zpožděným odborným vzděláním.
Takováto služba se zahraniční zkušeností by mohla zapříčinit odchod a stěhování mladých do „atraktivnějších“ států EU. Právě mladé, motivované a schopné lidi by mohly zlákat výhody jiných států.
3. Měla by EU urychlit zelenou transformaci v energetickém, automobilovém a zemědělském průmyslu?
Background: Ochrana klimatu a životního prostředí jsou dvě hodně diskutovaná a vyostřená témata, kterým rozhodně není naposledy věnována zvýšená pozornost skrze demonstrace a protesty. S Green Dealem představila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová ambiciózní předlohu pro zesílení ochrany klimatu a životního prostředí. Ale bude nám stačit? I přes ctižádostivé cíle Dealu je důležité podotknout, že globálně ležíme pod vytyčeným cílem 1,5 stupně teplotního vzrůstu. Za pomoci „zelené transformace“ má být přeměněno zemědělství, společnost a životní prostředí udržitelným způsobem tak, aby byly řešeny ekologické výzvy a aby vznikla budoucnost pro každého. Tato transformace se zaměřuje na snížení závislosti na fosilních palivech, minimalizování spotřeby přírodních zdrojů, snížení znečištění životního prostředí a boj proti změně klimatu. Cíle zelené transformace jsou na příklad energetický přechod s podporou obnovitelných energií, udržitelné zemědělství, ochrana životního prostředí a sociální spravedlnost. Zelená transformace je tedy vícedimenzionální proces, který vyžaduje jak politické rozhodnutí, tak také technologické inovace, změny v chování spotřebitelů a spolupráci na mezinárodní úrovni. Je to nedílná součást úsilí po dosažení udržitelného vývoje a boje proti změně klimatu a ničení životního prostředí.
Pros
Stále silněji vyhrocená klimatická krize žádá brzké a účinné jednání, aby byly jejím následkům stanoveny hranice.
Evropa značně přispěla ke změně klimatu. Jiné státy se přidají jedině, pokud prosperující Evropa teď bude úspěšně kráčet vpřed.
Zelená transformace staví na inovacích a zajišťuje tímto způsobem budoucí konkurenceschopnost, a tím pádem blahobyt a pracovní pozice v EU.
Cons
Účinnost regulací EU na vývoj klimatu je omezená, pokud se nepřidají ostatní velké Státy- „Znečišťovatelé“.
Transformace je spojena s vysokými náklady a rostoucím zadlužením, možná i s úbytkem blahobytu obyvatel.
Občané a průmysl jsou polykrizí již extrémně zatíženi. Další zesílení požadavků by mnoha lidmi a skupinami nebylo podporováno.
Impressions from the HomeParliaments
